Tři ostrovské základní školy dnes přivítaly
své prvňáčky a taky se slavila hned dvě kulatá výročí. Ve velkém stylu
zahájila nový školní rok ZŠ Masarykova. Bývalá ostrovská I. ZŠ totiž
právě první zářijový den letošního roku oslavila sto let od zahájení
výuky. První školní den na ZŠ Masarykova se tak vrátil o století
zpátky.
„Jednička“ slaví
přesně 100 let od založení první
české školy v Ostrově,
a proto se tady první školní den tady v duchu dvacátých let minulého
století. Učitelé i někteří žáci dorazili v dobovém
oblečení a atmosféru první republiky
podpořili i zástupci Obce sokolské,
legionářů, nebo četníci
z praporu SOS Falknov nad Ohří. Školní rok pak
oficiálně začal
příjezdem ostrovských
velocipedistů, starosty
města Pavla Čekana
v historickém automobilu, státní hymnou a
přivítáním
prvňáčků
při slavnostním ceremoniálu ve školním atriu.
Oslavy budou pokračovat i zítra, ve středu 2. září, od 16 hodin
venkovní akcí Rodiče dětem – děti rodičům. Připraven je hudební
program, soutěže i ukázky dovedností rodičů. Letošní
oslavy stého výročí vyvrcholí 31. října školní slavností Škola
budoucnosti aneb Co čeká školu za 100 let. „Srdečně zveme všechny
žáky, rodiče, absolventy i přátele školy, aby se stali součástí tohoto
výjimečného jubilejního roku,“ vzkazuje ředitel školy Helmut Harzer. Na
červen 2027 pak škola chystá velkou školní akademii určenou veřejnosti
i svým absolventům.
Sedmdesát balónků ve vzduchu
Přesně sedmdesát balónků dnes po osmé ranní
vypustily děti na nádvoří ZŠ a MŠ Myslbekova, škola si totiž letos
připomíná 70 let od svého založení. Vznikla v roce 1956, původně pro
potřeby středního i základního školství. Od roku 1960 už ale funguje
pouze jako základní škola. Právní subjektivitu získala v roce 1995 a
o rok později se její součástí stala také nedaleká mateřská škola. Ve
stejném roce byla na škole otevřena první speciální třída pro žáky
s vývojovými poruchami učení. V letech 1996–2013 se škola věnovala
také nadaným žákům, pro které nabízela třídy s rozšířenou výukou
jazyků. Dnes je úplnou základní školou s prvním i druhým stupněm a
jako jediná základní škola v Ostrově nabízí přípravné třídy. Její
kapacita činí 662 žáků a v současnosti ji navštěvuje přibližně
500 dětí. K významným specifikům školy patří péče o žáky se
zdravotním postižením. Od školního roku 2020/2021 zde funguje pět tříd
s upraveným vzdělávacím programem pro žáky s vývojovými poruchami
učení a chování – tři na prvním a dvě na druhém stupni. Škola se
v posledních letech dočkala také řady stavebních a technických
vylepšení. Na začátku školního roku 2019/2020 byla uvedena do provozu
druhá tělocvična, od školního roku 2021/2022 slouží žákům přístavba
se školní kuchyňkou a dílnou. Všechna patra hlavní budovy propojuje
výtah, takže celý areál je bezbariérový. Dalším potřebným krokem je
vybudování samostatného pavilonu školní družiny. Současné prostory jsou
stísněné a všechna oddělení družiny musí ráno i odpoledne využívat
běžné učebny. Vedení města už proto nechalo zpracovat projektovou
dokumentaci.
Na Májové s novými tabulemi
ZŠ Májová už svůj nový pavilon má, slavnostně byl otevřen v září
2024. Nabízí čtyři nové třídy pro družiny s kapacitou až pro
třicet dětí a také prostorné kabinety pro pedagogy. Nezahálelo se
tady ani o letošních prázdninách. Naopak se tu pilně pracovalo, aby žáky
na začátku nového školního roku čekalo příjemnější a modernější
prostředí. Tři třídy dostaly novou podlahu, čerstvě vymalované jsou
chodby i malá tělocvična. Dosluhující interaktivní tabule pak ve třech
třídách nahradily nové dotykové obrazovky. Práce pokračují také na
střeše školy. Na její jižní straně se objevilo lešení a probíhá tady
výměna střešní krytiny. Střecha ponese do budoucna fotovoltaické
panely.
Příběh první české školy v Ostrově
Otevření české obecné školy patřilo k významným
milníkům života předválečné české menšiny v Ostrově. Právě před
sto lety, 1. září 1926, byla ve městě zahájena výuka v nové veřejné
obecné škole s československým vyučovacím jazykem. Její vznik byl
výsledkem několikaletého úsilí místních Čechů, kteří usilovali o to,
aby jejich děti mohly získat vzdělání v češtině. Česká
komunita se v Ostrově začala výrazněji rozvíjet po vzniku Československé
republiky. Do města přicházeli Češi, kteří nacházeli uplatnění
především ve státní službě – ve správě státních lesů a statků,
na železnici, četnické stanici nebo poště. Pracovali také v továrnách a
působili zde čeští živnostníci. Zájmy české menšiny, žijící ve
městě s převahou německého obyvatelstva, od roku 1922 hájil místní
odbor Národní jednoty severočeské. Postupně se rozvíjel také český
spolkový a společenský život. Před otevřením české školy
mohly děti navštěvovat pouze místní školu s německým vyučovacím
jazykem, která sídlila v dnešní budově Městského domu dětí a
mládeže. V klášteře fungovala také soukromá dívčí škola, kde se
rovněž vyučovalo především německy. Rodiče, kteří chtěli pro své
děti české vzdělání, je proto posílali do Rybář u Karlových Varů,
kde česká škola vznikla už ve školním roce 1919/1920, případně do
Jáchymova, kde byla otevřena v říjnu 1921. První výrazný
úspěch přišel v květnu 1926, kdy Ústřední matice školská zřídila
v Ostrově českou mateřskou školu a opatrovnu. Byla umístěna v přízemí
zámku vlevo od hlavního vchodu a během prvního školního roku ji
navštěvovalo v průměru 16 dětí. První pěstounkou se stala kandidátka
učitelství Jaroslava Braunspergerová. Radost české komunity
ještě téhož léta znásobilo rozhodnutí Ministerstva školství a národní
osvěty, které výnosem z 2. srpna 1926 zřídilo v Ostrově veřejnou
obecnou školu s československým vyučovacím jazykem. Řídícím učitelem
a správcem školy byl 24. srpna jmenován Bohuslav Přibyl, předtím
působící v Libočanech u Žatce. Ženské ruční práce a domácí nauku
vedla Anna Luftová, římskokatolické náboženství vyučoval ostrovský
farář P. Jan Peřich. Do jednotřídní školy 1. září
1926 nastoupilo 18 žáků – devět chlapců a devět dívek. Během roku
pět žáků přistoupilo a tři školu opustili, takže první školní rok
zakončilo 20 dětí. Zajímavé je, že mezi nimi nebyly pouze děti
z českých rodin. Do školy docházely také děti ze smíšených, a dokonce
i z čistě německých rodin. Někteří žáci při nástupu česky vůbec
neuměli. Škola sídlila v přízemí zámku, kde jí dvě
místnosti pronajala Sociální ochrana státních zaměstnanců v Praze.
Podmínky nebyly ideální – učebna měla malá okna, málo světla a
místnosti byly studené. Přesto se škola postupně rozvíjela a ve školním
roce 1928/1929 byla rozšířena o druhou, prozatímní třídu. Sen
o vlastní školní budově se však za první republiky naplnit nepodařilo.
Nevyšly ani pokusy získat vhodný objekt nebo odkoupit pozemky.
Konec české školy přinesla Mnichovská dohoda. Na podzim roku
1938 byla uzavřena a čeští učitelé i žáci mohli do Ostrova znovu
přijít až v květnu 1945. Příběh školy dnes připomíná
dochovaná školní kronika. Ta zachycuje nejen její každodenní život, ale
také kulturní a společenské dění tehdejší české menšiny. Je cenným
svědectvím o době, kdy se česká komunita v Ostrově snažila uchovat
svůj jazyk, kulturu a identitu – a česká škola byla jedním z jejích
nejdůležitějších symbolů.
Zdroj: Ing Josef Macke, ostrovský badatel
